Program

Čtvrtek 21. 5. 2015

12:00 – 13:00  Registrace účastníků

13:00 – 13:15  Zahájení seminářeMikuláš Bek, rektor MU

13:15 – 14:30  Blok 1: Co je nového v oblasti hodnocení kvality vysokých škol?

14:30 – 15:00 Přestávka

15:00 – 16:10 Blok 2: Kdo jsou dnešní prváci? – psychologický a sociologický pohled na nastupující generace vysokoškolských studentů

16:10 – 16:30 Přestávka

16:30 – 17:40 Blok 3: Přijímací řízení jako strategický nástroj vysoké školy a součást vnitřního systému hodnocení kvality

18:30 – 19:00 Prohlídka historického náměstí

19:00 – 23:00 Společenský večer

Pátek 22. 5. 2015

9:00 – 10:30 Blok 4: Studijní neúspěšnost v prvních ročnících – analýza příčin, zkušenosti a nástroje

10:30 – 11:00 Přestávka

11:00 – 12:00 Blok 5: Počátky studia na vysoké škole

12:00 – 12:30 Zakončení semináře, občerstvení

 

 

Anotace příspěvků:

Petr Černikovský, ředitel Odboru strategie a evropských záležitostí, MŠMT:

Rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání – Česká republika v kontextu zemí OECD

Česká republika se řadí k zemím, které v uplynulých patnácti letech cíleně a významně rozšířily přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Přestože názory různých aktérů na průběh a důsledky tohoto přístupu mají daleko k jednotnosti, dostupné indikátory ukazují, že cesta českého vysokého školství k větší otevřenosti byla v zásadě úspěšná. Příspěvek zasadí tuto domácí zkušenost do širšího kontextu vývoje v zemích OECD.

 

Lenka Lacinová, docentka Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, MU:

„Cesty do dospělosti aneb Adulthood loading, please wait!“ 

Příspěvek představí fenomén tzv. vynořující se dospělosti (emerging adulthood) z pozice vývojové psychologie. Budou prezentovány dílčí výsledky probíhající longitudinální studie, která sleduje vývoj autonomie a identity mladých lidí ve věku mezi 18 – 25 lety, která je realizována od r. 2012 pracovištěm IVDMR FSS MU.

 

Ondřej Šteffl, ředitel Scio; Marian Golis, specialista Scio:

Profily uchazečů o studium

Kdo jsou uchazeči o vysokoškolské studium, kam se hlásí a proč? Jak najít, oslovit a získat ty správné studenty? A jak si mezi nimi vybírat?

 

Karel Šima, výzkumný pracovník CSVŠ:

Přijímací řízení z hlediska poptávky a nabídky vysokoškolského studia 

Příspěvek se bude věnovat otázce, jaký byl dosavadní vývoj poptávky po studiu, jaké faktory ji ovlivňují a jaký je její vztah k nabídce studia. Na základě zhodnocení dosavadní literatury k problematice přijímacího řízení a zhodnocení přístupu české vysokoškolské politiky v posledních 15 letech budou analyzována data ze sběru škol (MŠMT) V6-99 přijímací řízení o studiu na vysoké škole od roku 2004 do současnosti. Závěry ukazují, že se při pohledu na přijímací řízení jako na problém naplnění poptávky po studiu otevírají nové možnosti pro vysokoškolskou politiku jak na národní, tak na institucionální úrovni.

 

Lenka Slepičková, výzkumnice Ústavu populačních studií, MU, Petr Fučík, výzkumník Ústavu populačních studií, MU:

Vynořující se dospělost a životní dráhy vysokoškoláků

Prezentace se zaměří na aspekty vývoje životních drah současné mladé generace v ČR. Tyto sociální a demografické proměny vytváří důležitý kontext vstupu do vysokoškolského studia i jeho průběhu. Chceme otevřít diskusi nad třemi tématy: 1) Dostupnost a generalizace VŠ studia snižuje jeho konkurenční výhodu a nutí studenty ve větším rozsahu kombinovat studium s ustavováním pozice na trhu práce. 2) Dostupnost a generalizace VŠ studia přivádí na VŠ studenty z rodin s relativně nižším statusem, což opět rozšiřuje nutnost slaďování práce a studia. 3) Období vstupu do dospělosti je ze sociologického a demografického pohledu charakteristické rozsáhlými změnami, které během uplynulého čtvrtstoletí vedly k vzniku nového životního období. Různé teorie nazývají toto období „vynořující se dospělost“ nebo „mladší dospělost“ a je charakteristické velice rozmanitými a postupnými proměnami rolí mezi dětstvím a dospělostí. Dřívější generace tyto změny prožívaly ve zlomech a shlucích, zatímco současné generace je fázují do dlouhého životního období.

 

Šárka Hrabinová, vedoucí Odboru pro strategii, MU; Ondřej Hofírek, analytik Odboru pro strategii, MU:

„Přístupy k analyzování předčasného ukončování studií vysokoškoláků –  praktické poznatky Masarykovy univerzity“

Příspěvek se bude zabývat problematikou analytického přístupu k předčasně ukončovaným studiím, a to na základě praktických poznatků Masarykovy univerzity, která se analýze problematiky věnuje intenzivně od roku 2011. Budou představeny nástroje pro zjišťování příčin předčasného ukončování studií, včetně metodologického kontextu, jaké studenty vlastně můžeme či chceme považovat za neúspěšné. Dále bude představeno, jaké typy zjištění lze pomocí jednotlivých nástrojů získat, a to i kontextu vstupu studentů na vysokou školu. Podíváme se tedy podrobněji na faktory, které ovlivňují čerstvé studenty v jejich rozhodování, zda ve studiu setrvat či jej opustit. V neposlední řadě budou uvedeny přínosy aplikovaných nástrojů  v systému institucionálních průzkumů na MU.

 

Věra Šťastná, vedoucí Oddělení strategií a analýz, UK; Jiří Chvátal, pracovník Oddělení strategií a analýz, UK:

„Předčasné odchody ze studia – více otázek než odpovědí“

Předčasný odchod ze studia označuje situaci, kdy student, který se zapsal do studijního programu vysoké školy, své studium ukončil, aniž by absolvoval. Univerzita Karlova provedla v rámci projektu KREDO šetření týkající se předčasných odchodů. Nikoliv překvapivě analýza ukázala, že tyto odchody jsou výsledkem společného působení faktorů individuálních i strukturálních, které vytvářejí spletitou síť. Jelikož zde existuje celá řada otázek (např. zda by měli všichni zapsaní studenti dokončovat studium, jakou míru předčasných odchodů lze považovat problematickou v rámci univerzity, fakulty či studijního programu, popř. kterým typům předčasných odchodů je vůbec možné předcházet a za jakých podmínek), jakémukoli rozhodování o dalším postupu by měla předcházet diskuse opřená o hlubší studium této oblasti. Proto se domníváme, že jednoduchá řešení neexistují.

 

Jiří Mareš, zástupce přednosty Ústavu sociálního lékařství, UK; Tomáš Jiran, student, UK:

„Skryté kurikulum lékařské fakulty z pohledu studentů 1. ročníku

Pojem skryté kurikulum tvoří protipól oficiálního, odborně připraveného, úředně schváleného, krátce řečeno formálního kurikula. Zahrnuje vlivy, které utvářejí především studenty, ale i učitele ve škole a učí je tomu, co není školou zjišťováno (a často ani zamýšleno): učí je, jak školu „zvládnout“. Je to subjektivní pohled aktérů, „pohled zevnitř“ na průběh, okolnosti a důsledky realizování formálního kurikula. Výzkum proběhl u 121 mediků 2. ročníku, kteří formou esejů shrnuli své zážitky a zkušenosti se studiem během prvního, tj. adaptačního ročníku. Získané texty jsme zkoumali pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Hlavní metodou zpracování esejí bylo tzv. otevřené kódování, což je jedna z metod kvalitativního výzkumu. Hlavní cíle našeho výzkumu byly dva: 1) popsat a analyzovat psychosociální klima fakulty z pohledu studentů v počáteční etapě studia medicíny; 2) shrnout zkušenosti studentů s tím, jak fakulta jako celek působí na jejich profesionální vývoj.